Leden 2010

Nula.

28. ledna 2010 v 20:20 | P€ŤULK& |  Ze života mého
Jsem nula.

Dosud jsem nic nedokázala.

Ve škole mě každý profesor předem odsoudí ve chvíli, kdy dostanu první špatnou známku. Teda až na jednoho. A že jsem jich za předešlé pololetí měla! Stydím se, protože vím, že kdybych se na to totálně nevybodla, tak mám na víc. Potřebuju si dokázat, že mám na slušné známky. Po dnešním rozhovoru s mamkou se o to příští pololetí pokusím. Nejen proto, že se druhé pololetí třeťáku přihlíží na vysokých... Nejsem ani ve čtvrťáku a už cítím ten strach. Nikam se nedostanu. A co se mnou pak bude?
Jedna z mých nejlepších kamarádek ze třídy měla např. tři dvojky. Génius třídy dvojku jednu. Nepochopitelné. I když takoví lidé mají někde určité privilegia, což mi přijde nespravedlivé. Když vím, jak přísný je zrovna náš gympl. Jasně, není to žádná extra škola, ale nemám na ni prostě. Nejde mi tak o ty známky, ale není mi prostě jedno jaká čísla se objeví na tom papíru, který leží na stole.
V psychologii probíráme celý proces učení. Vím, že mě to prostě trvá, než něco dostanu aspoň do krátkodobé paměti. Trvá mi než něco pochopím, pokud vůbec. Ale toto pololetí, i kdybych měla nad učením sedět o čtyři hodiny déle než teď, zkusím to a uvidíme, jestli to bude mít nějaké výsledky. Hlavní cíl? Odstranit tu odpornou dostatečnou, která se na mě tak usmívá.

...Renesmé

Avril Lavigne - Alice Underground

27. ledna 2010 v 20:00 | P€ŤULK& |  alba Avril
Debutový song Av k novému CD. Píseň zazní i ve filmu Tima Burtona - Alenka v říši divů ;)


23.1.2010

23. ledna 2010 v 22:25 | P€ŤULK& |  Ze života mého
Začít znovu...

Ne vždy máte v životě druhou šanci. Jednou si někdo vzpomene, že mohlo být vše jinak, že se mohl zachovat lépe a že každý si zaslouží druhou šanci, ale taky tu první!! Někdo, jako já má smůlu, že tu první dostane, ale dosti omezenou. Říkám si, nestojí mi to za to.. Věčný koloběh. Záležitost opakující se v časovém intervalu. Já jsem stejná, jen lidé kolem mě se střídají. S někým si po časem rozumím lépe, s jiným hůře, s někým se nebavím vůbec, ale proč? K čemu to vede? K lepším zítřkům? Houby.

Nikdo nepochopí tu bolest, snad když je sám na dně. Proč já na něm jsem tak pravidelně? Nemůže mi ani jeden vztah vyjít? Opravdu ne? Nemůžu najít někoho, kdo by stál při mě. Nebýt holek tak to nezvládnu. Navenek si můžu předstírat co chci, ostatně, za to už bych měla dostat při nejmenším pět Oscarů!..

Vím, jak chutná samota.
Vím, jak voní touha.
Vím, jak zaslechnout nenávist.
Vím, jak vidět lásku.
Vím, jak nahmatat prázdnotu.

Ale já jsem silnější než si všichni myslíte, protože kdybych nebyla, tak už tady vážení nejsem.

Ou

19. ledna 2010 v 17:23 | P€ŤULK& |  Ze života mého
Nezapomněla jsem na blog, jen jsem nebyla schopná stvořit něco, co by dávalo smysl. Pořád to nejde. Ale je to jediná věc, která mi může v této chvíli pomoci.

Nerozumím sama sobě. Nerozumím proč je to horší a horší. Nerozumím proč mi teče z očí nějaká průhledná kapalina, která mě táhne s sebou na úplné dno. Je to, jako zlý sen. Snažila jsem se. Učila se, co to jen šlo; volné chvilky trávila s kamarády; v práci jsem se snažila se soustředit a na chviličku nemyslet na realitu.

Výjdete z teplého domova a najednou vás ošlehne studený vítr a cosi bílého, co kolem vás poletuje a když to dopadne, lehce to zamrazí. Já zimu ráda. Ale není to ani malinká část, toho co vás ještě ten den "zamrazí".



...

Poslední dobou mám pocit, že jsem vážně k ničemu. I přes veškerou snahu se výsledky nedostavují. Budu muset být na sebe přísnější než doposud. V jednom nejmenovaném předmětě jsem dokonce byla nepřímo označena za nejhoršího studenta svým způsobem, páč tam mám nejvíce malých pětek ze zkoušení, z čehož prý vyplývá, že na to kašlu? Učím se, jako k*áva a stejně extra pro mě vždy vymyslí speciální otázku. Nikdy jsem nezažila takový teror, ale nezmůžu se proti němu na nic. Jen mi taktně naznačil, že i kdybych měla z písemek samé jedničky, dostanu nejlépe čtyřku a můžu být ráda, že nepropadnu, díky mých pěti malým pětkám. Fakt, tohle je moc. Nejsem služba např. a musím mazat tabuli. Deptá mě to a mám z toho předmětu deprese!

Najednou mě přešla chuť psát cokoliv jiného !! Takže tak :(