Žebrák a dívka z lepší společnosti..

19. července 2007 v 10:04 | Peťulka |  povídky
Řekla jsem si-už aby to bylo..nemůžu se dočkat, už aby to bylo..chci ho vidět. Ale vím, že nemůžu. Celý svět mi v tom brání, nemůžu..ano, já, jak říká otec ,,dívka z lepší společnosti" jsem se zamilovala do obyčejného, řekla bych spíš normálního chlapce..je na tom něco zlého?? Nutí mi pořád jednoho a toho samého, který by prý měl naší rodinu vysvobodit. Vysvobodit z hrozby. Hrozby, jménem chudoba.. ale toho já nechci, chci svého vysněného žebráka..
A co?? Budeme chudí. Celý život jsem žila bez lásky a teď, když jsem ji snad našla, tak jí mít nemůžu, kvůli penězům..
Ano, brání mi v tom celý svět.. rodiče, kočár, který přejíždí přes cestu a já nemůžu běžet za svým vysněným, ale i on.. netuší, že jsem vznešená, myslí si, že jsem žebračka.. naschvál se za ni převlékám.. když jsem šla s otcem po ulici, tak jsem ho slyšela, jak šeptá druhému žebrákovi,,Ach, ta šlechta..chodí se sem producírovat, aby nám ukázali, kam vlastně patříme, že nestojíme za nic..možná je to pravda, ale já si svého života vážím, a jsem rád, že jsem kým jsem.."když otec zpozoroval, už mě táhl pryč, jako kdyby věděl, co bych udělala.. v té chvíli bych mu asi vlepila facku, akorát..akorát bych to asi stejně neudělala..já jsem se totiž zamilovala.. byl tak krásný, mladý, měl tak krásnou tvář, pravda, trochu ušpiněnou, ale co na tom? Byl krásný.. chtěla jsem ho více poznat..
A tak jsem se převlékla za žebračku.. možná trochu šílený nápad, ale hlavně že budu blízko u něj, pohlédnu do jeho krásných očí, spatřím jeho okouzlující úsměv.. opravdu jsem ten úsměv za okamžik spatřila..nejen okouzlující, zkrátka neodolatelný.. musela jsem za ním běžet, neměla jsem vůbec ponětí, co mu řeknu, až ho spatřím zblízka, až si mě prohlédne.. prostě jsem z ním přiběhla, usmála jsem se na něj..on se na mě také usmál. Musela jsem mu říct o svých citech k němu, prostě musela.. ale nemohla, nemohla jsem mluvit a tak jsem ho políbila.. Možná to nebylo právě chytré, ale rozhodně to stálo za to..
Škoda, že ta chvíle nemohla trvat věčně-proč? Proč..-protože jsem dívka z lepší společnosti.. kdo ho sem zavolal? i kdybych se to dozvěděla, nepomůže mi to..teď tady sedím, zavřená v kamenné místnosti s mřížemi v oknech, s visacím zámkem na dveřích, kam mě zavřel můj snoubenec..já ho tak nenávidím. Měla jsem lásku na dosah ruky, ale když jsem jí chtěla natáhnout a dotknout se, najednou tam nebyla....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbííí...??

jj....
nn....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama