Proč...?

4. června 2007 v 20:33 | Peťule |  povídky
Byla právě zima když jsem měl jet s rodiči na dlouho plánovanou dovolenou do Alp. Byl jsem rád,že konečně trochu vypnu od každodennního schonu...Konečně pryč od školy a od ostatních strarostí. Když jsme tam přijeli myslel jsem,že sem v ráji..všude jen sníh,nádherná příroda a ten hotel no byl jsem u vytržení...Jen co jsme se s našima obytovali šli jsme na věčeři. Byla úžasná lepčí jsem snad v životě nejedl..Když jsem dojídal poslední sousto uviděl jsem tu nejnádhernější věc v mém životě..úsměv,který patřil překrásné dívce,která seděla na proti mě..První co mě ale na ní zaujalo byli krásné oči..Snad nejnádhernější jaké jsem v životě viděl..Byli tak mrazivě krásné a tajemné až se mi tajil dech..Na ty její oči jsem myslel dokonce i večer v posteli když jsem se snažil usnout. Ale moc mi to nešlo pořád jsem na ni musel myslet..Vlastně o ni vůbec nic newím,jak se jmenuje.? Jestli má přítele.? Odkud je.? Hlavou se mi zbíhalo miliony otázek..Hned druhý den jsem vyrazil na snb..Zezačátku mi to teda skoro vůbec nešlo,ale nějak sem si s tím hlavu nelámal..Pořád se mé myšlenky ubírali k té překrásné dívce..Když mě snb přestal bavit šel jsem se porozhlídnout po okolí.Zrovna když jsem narazil na krásnou skálu s lavičkou musel jsem se nachvíli zastavit.Seděl jsem tam dobré dvě hodiny a přemýšlel..Ale z mého přemýšlení mě vytrhli kroky které jsem uslyšel..Ohlídl jsem se a uviděl tu dívku,na kterou jsem nepřetržitě myslel..Pozdravila mě a přisedla si na lavičku.Byl jsem najednou tak štasný..Byl jsem jako ve snu.Jmenovala se Alexandra..Strašně dlouho jsem si povídali a koukali jsme na ten krásný výhled ze skáli.Do dvou dnů jsme spolu trávili všechen volný čas..Hrozně brzo jsem se do ní zamiloval a zistil jsem,že bydlí necelých 50 km odemě a byl jsem moc štastný.V životě jsem nepotkal dívku jako ona.Byla jiná než všechny ostatní, byla tak tajemná a to se mi na ní líbilo nejvíc...Poslední den před odjezdem jsem ji pozval k sobě do pokoje..Zapálil jsem svíčky,pustil pomalou hudbu a čekal jen na ni,na moji vyvolenou...Když přišla můj pokoj byl najednou plný touhy a vzrušení..Sedli jsme si na postel a začali se líbat...Po dlouhém mazlení jsem zažil to nejnádhernější milování v mém v životě...Po příjedu domů jsem byl jako vyměněný,pořád jsem koukal do blba a představoval si tu nádhernou noc a moji krásku..Každý den jsme si volali..Nemohl jsem vydržet ani jeden den aniž bych neslyšel její krásný hlas...Oprvadu jsem se zamiloval...Už jsem se nemohl dočkat až ji zase uvidím..Domluvili jsme se , že přijedu na výkend..Pak už jsme se navštěvovali v každý volný den..Když jsme spolu byli rok jeli jsme do Paříže oslavit výročí..Na Eifelovce jsem ji požádal o ruku..Cítil jsem,že ona je dívka mého života a nikdy ji nechci stratit..Ona na mě jen vyvalila ty překrásné oči a kývla...Pak už si jen pamatuju jak jsem se probudil v bílém pokoji s pocitem hrozné bolesti...Když jsem otovřel oči úplně uviděl jsem mé rodiče...Plné beznaděje a smutku..Jediné co mě v tu chvíli zajímalo bylo,kde to jsem? Co tu dělám..? Kde je Alex..?? Jen co jsem tu otázku vyslovil vyděl jsem výrazy všech co byli v pokoji a bylo mi jasné,že se stalo něco moc špatného.. ,,Měli jste autonehodu a ? ,, Mamka ani nedořekla větu a mě bylo vše jasné..Zhroutil se mi celý svět už jsem ani nevnímal lítostivé řeči kolem mě.....Taková bolest a beznaděj co mi zahládla v srdci....Proč jsem nemohl umřít já a ne ona...Proč..?? Proč jen se to muselo stát..? Měl jsem chut si ty kapačky z ruky vyrvat a jít za ní...Setkat se s ni podívat se zase do Alexiných krásných očí,který mě tak okouzlili..Po propuštění z nemocnice jsem byl jako tělo bez duše...Moje dušela zemřela s Alexiinou....Nic mě na tomto světě už nemohlo udělat štasným tak sem se rozhodl,to skončit...Jel jsem na místo,kde jsem ji poznal..Sednul si na lavičku vyril do ní navždy naše jména a ....? Alex miluju tě navždy....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama